Placka od jihu až po sever. Když fouká, tak fouká všude a vrtule větrných elektráren, kterých tu je opravdu hodně, se točí jako o závod.
Po cestě do přístavu Hirtshal, odkud jezdí trajekt do Norska, jsme projeli během tří dnů západní pobřeží. Skoro všude v souběhu se silnicí jsou vybudované cyklostezky. Někdy i tam, kde by jste to nečekali. I v odlehlých částí, kde není ani městečko nebo vesnice.
Život nám tu připadal takový poklidný. Nikdo nikam nespěchal, auta jezdila velmi ohleduplně a pomalu. Náš obytňák nad 3,5 tuny může v Dánsku rychlostí jen 70km/hod. Velmi zřídka nás někdo předjel a to i na rovných úsecích, kde proti nám nikdo nejel.
Co se týká vybavenosti pro cestovatele, je tu plno míst, kde si můžete nabrat pitnou vodu, nebo vyčistit WC, či odpadní vodu.
Když tu začne pršet, nikdo si toho nevšímá. Všichni pokračují ve své činnosti, kterou dělali před deštěm. Děti lezou dál po prolízačkách, cyklisti pokračují ve své cestě na kolech, golfisti hrajou dál svoji hru, babky si u silnice povídají jakoby nic.
Domy tu jsou většinou postaveny z červených lícových cihel bez zateplení a klasické fasády. Něco jako anglické domky. Na střechách mají mech a trávu. Asi kvůli izolaci.
Ceny tu jsou docela vysoké. Hlavně v restauracích. V obchodě to není zas tak hrozné, jak se o Skandinávii píše. Jídlo v restauraci vyjde v přepočtu na cca 600 – 800Kč, pivo 150 – 300Kč. Potraviny v obchodě jsou některé jako u nás, některé trochu dražší a některé i levnější. Třeba nakládané ryby v různých omáčkách.
Rychlý trajekt společnosti Fjordline jede z dánského přístavu Hirtshals do norského Kristiandsand dvě a půl hodiny. I když se zdá moře klidné, po vyplutí nabízí posádka cestujícím igelitové pytlíky, kterých mnozí během krátké cesty využívají.
Z prvních čtrnácti dní asi tak deset prší. Né celý den, ale většinou. V Norsku jsou po našem příjezdu největší povodně za několik desítek let, protržená přehrada nad Oslem, tří denní vichřice o síle hurikánu, doporučená evakuace z oblasti Trondheimu, uzavřené silnice z jihu na sever a z východu na západ.
Přes to si Norska užíváme.
Rozhodli jsme se projezdit jihozápadní část, kde je plno fjordů, ve kterých se dají, jako v jediné evropské zemi, chytat ryby bez jakéhokoliv povolení, nebo zakoupení rybářské licence.
Spát se tu dá všude, kde je místo pro obytňák. My hodně používáme aplikaci Park4night, kde jsou zaznamenávána cestovateli místa, kde je možnost parkování, přespání na volno, kempování včetně recenzí.
Když ne kvůli rybám, kterými je Norsko vyhlášené, tak kvůli nádherné přírodě stojí za to navštívit Norsko třeba i v dešti. Scenérie vysokých skal a zasněžených hor v kontrastu s dlouhými fjordy s křišťálovou vodou, spousta vodopádů a jezer, rozeseté velké a malé ostrovy na pobřeží, které jsou spojené mosty, nebo lodní dopravou. Zakouslé silnice do svahů podél fjordů střídají dlouhé tunely a mosty. Někdy jsou tunely tak dlouhé, že jsou v nich i křižovatky v podobě kruhových objezdů osvětlené modrou barvou.
Místní lidé jsou přátelští a důvěřiví. Svědčí o tom i samoobslužné domečky podél silnic, kde je zboží a kasička plná peněz. Podobně jako v Dánsku. Stejně tak tu je i draho. Hlavně jídlo v restauraci a alkohol. Za oběd na tržišti ryb jsme pro dva a půl člověka zaplatili v přepočtu dva tisíce korun. Protože se sem smí vozit pouze velmi omezené množství alkoholu, brzy nám dochází víno i pivo L. Ve specializovaném obchodě s alkoholem, jinak se volně v obchodech prodává pouze pivo, nekoukáme po kvalitě, ale ceně a kvantitě J. Nejlevnější španělský třílitrový krabičák stojí na naše 700,- korun. Je skvělý J.
Červenec a srpen jsou dva nejlepší měsíce pro návštěvu této země a taky tu v tuto dobu je hodně lidí s obytnými auty, dodávkami, stany, nebo na kolech.
Projeli jsme část od Haugesundu přes Bergen do Sandane. Za čtyři dny se pokusíme dostat ze západu přes Oslo do Švédska a pak zpátky do Dánska. Snad už budou silnice v pohodě průjezdné.
Dneska jsme přejeli hranice z Norska do Švédska. I když jsme opustili pobřežní část s fjordy, neubylo krajině na rozmanitosti a kráse. Hory vystřídaly kopce, moře jezera, skály lesy plné borůvčí a hub. Kdybych měl hodnotit část Norska, kterou jsme projeli, shrnul bych to do těchto bodů:
– krajina fascinující
– moře a jezera křišťálově čistá
– všude pořádek a čistota včetně všech navštívených WC
– silnice velmi kvalitní
– cítili jsme se bezpečně
– řidiči jsou ohleduplní, všude dodržují rychlost
– dbají na ekologii, Elon Musk musí Nory milovat, tolik elektro aut Tesla jsem nikde jezdit neviděl
– u všech čerpacích stanic, obchodních center, větších parkovišť,
firem, domů,… jsou nabíjecí stanice na elektro auta
– lidé jsou ochotní a přátelští
– je tu pro nás dost draho
Je to země, do které bychom se chtěli vrátit.